Kniha

Michael HauserAntonio Negri  Commonwealth

Stáhnout knihu

O autorech

Michael Hauser (1972), český filozof, vysokoškolský pedagog a překladatel. —- Po maturitě na gymnáziu byl krátce v noviciátu jezuitského řádu, vystudoval filosofii na FF UK - doktorát získal za dizertaci (posléze publikovanou) o T. W. Adornovi (2004). Působí ve Filosofickém ústavu Akademie věd v oddělení filosofie 20. století a přednáší na pedagogické a filozofické fakultě UK. Kromě Filosofického časopisu publikuje v Salonu (literární příloze Práva), A2 a Literárních novinách. Roku 2002 založil občanské sdružení Socialistický kruh. V roce 2006 byl jedním z iniciátorů výzvy Jsme občané!, upozorňují na defekty demokracie v ČR. V březnu 2014 byl Poslaneckou sněmovnou PČR (na návrh Filozofického ústavu) zvolen do Rady České televize. —- Hauserův zájem je rozdělen mezi historii levicového myšlení (jeho vývojové divergence i dialogy mezi jednotlivými větvemi) a fenomény související se současnou civilizační krizí, resp. otázky těmito fenomény otevírané (Hauser opakovaně přispěl k filozofické kritice postmoderny). Svými ideovými a metodologickými východisky navazuje na kritickou teorii frankfurtské školy (napsal monografii o Adornovi, přeložil jeho a Horkheimerovu Dialektiku osvícenství), post-marxismus (J. Lacan a žáci L. Althussera) a neo-marxismus (s M. Váňou přeložil knihu Slavoje Žižeka Nepolapitelný subjekt).
Díla: Adorno: moderna a negativita (2005); Prolegomena k filosofii současnosti (2007); Cesty z postmodernismu. Filosofická reflexe doby přechodu (2012).

Antonio “Toni” Negri (1933), italský marxistický sociolog a politický filozof. —- Narozen v Padově, vystudoval na zdejší univerzitě politickou filozofii a začal ji zde vyučovat. Po své emigraci do Francie na konci 70. let působil na univerzitě ve Vincennes (Paris VIII) a na Collège international de philosophie - úzce zde spolupracuje s Jacquesem Derridou, Michelem Foucaultem a Gillesem Deleuzem. —- Počátkem 50. let se Negri angažoval v katolickém mládežnickém hnutí Gioventú Italiana di Azione Cattolica (GIAC). Pobyt v izraelském kibbutzu v letech 1953-1954 jej však ovlivnil k přesunu nalevo: 1956 vstupuje do Italské socialistické strany. V 60. letech se pak posouvá dokonce ještě více doleva: 1963 ze socialistické strany vystupuje a přiřazuje se k ideologům radikálně levicových hnutí Potere Operaio a Autonomia Operaia. Zlom v jeho životě nastává v roce 1978, v souvislosti s únosem a zavražděním Alda Mora italskými Rudými brigádami: obviněn ze spoluúčasti a odsouzen na 30 let musí uprchnout do Francie, kde nad ním převezme ochrannou ruku prezident Mitterrand, podpořen Negriho francouzskými kolegy. Roku 1997, poté, co mu byl v Itálii trest snížen na 13 let, se vrací, aby si zbytek trestu odseděl. Propuštěn je v roce 2003. V současnosti patří k ideologům hnutí Occupy Wall Street: tvrdí, že toto hnutí stvořilo “nový typ demokracie”.
Díla: Krize a dělnická organizace (1974); Impérium (s M. Hardtem, 2000); Spinoza pro naši dobu. Politika a postmodernita (2013).

Anotace

Anglický originál knihy Commonwealth Michaela Hardta a Antonia Negriho.