Michael Hardt (1960), americký literární teoretik a politický filozof. —- Původně vystudoval inženýrství na pensylvánské Swarthmore College (1978-1983). V souvislosti s tehdy probíhající energetickou krizí se začal zajímat o problematiku alternativních zdrojů, angažován ve studentském hnutí orientovaném na pomoc zemím třetího světa. Tehdy zároveň již pracoval pro různé solární energetické společnosti. Přesto se nakonec rozhodl ještě pro studia srovnávací literatury, konkrétně na University of Washington. Překládá knihu o Baruchu Spinozovi a zanedlouho se v Paříži seznamuje s jejím autorem, svým pozdějším nejbližším spolupracovníkem Antoniem Negrim. Do Paříže pak odchází svá studia dokončit: titul PhD získává s dizertací o Gillesu Deleuzovi. Po svých pedagogických začátcích na University of Southern California přejde roku 1994 na Duke University. Zde je v současnosti profesorem literatury a italštiny. —- Největšího úspěchu dosáhla kniha Impérium, napsaná společně s Negrim a mnohými uznávaná dokonce za jakýsi “komunistický manifest pro 21. století”. Jeho spoluautoři zde tvrdí, že jisté, současnému životu dominující tendence - vedle “tradičního” třídního útlaku jsou to globalizace, komodifikace služeb nebo “produkce afektů” - mají potenciál zažehnout sociální změny nebývalých rozměrů. Na tuto knihu navazují další dva díly trilogie: Válka a demokracie ve věku impéria a Společenství. V roce 2012, politickém pamfletu Deklarace, vyjádřili Hardt a Negrim svoji podporu hnutím “occupy”.
Díla: Gilles Deleuze. Učit se filozofovat (1993); Impérium (s A. Negrim, 2000); Válka a demokracie ve věku impéria (s A. Negrim, 2004); Společenství (2009); Deklarace (2012).