Gáspár Miklós Tamás (1948), maďarský marxistický filozof, politik a publicista. —- Narozen jako příslušník maďarské menšiny v rumunském Sedmihradsku, vystudoval Babeș–Bolyaiho univerzitu v Kluji (jsa žákem filozofa Györgye Brettera). Před svým přesídlením do Maďarska (1978) se živil jako novinář. V Budapešti začal vyučovat dějiny filozofie na Univerzitě Lóránda Eötvöse, roku 1980 však kvůli svým opozičním postojům o místo přišel. Stal se pak hostujícím profesorem na Yale University v USA, poté vyučoval na univerzitách anglických a francouzských. Po roce 1989 se vrátil na budapešťskou univerzitu a stal se pracovníkem Filozofického ústavu Maďarské akademie věd. Od roku 2007 hostuje na budapešťské Středoevropské univerzitě. —- Tamásova raná díla vykazují po ontologické, respektive gnozeologické stránce vliv fenomenologie, v současnosti je považován za marxistu. Srovnatelně radikálním vývojem prošly i jeho politická stanoviska: Za Kadárova režimu patřil k nejznámějším členům demokratické opozice a z tohoto “titulu” byl v roce 1989 jako kandidát Svazu svobodných demokratů (SZDSZ) kooptován do jednobarevného parlamentu - na místo odvolaného poslance komunistického. V letech 1992–1994 byl dokonce předsedou stranické rady SZDSZ. Funkci poslance však opustil již v roce 1994 a o šest let později dokonce vrátil stranickou legitimaci. Jestliže do post-komunistické éry vstupoval s názory v podstatě konzervativně-liberálními (dokonce i umírněně národoveckými), pak sociálně (a ekologicky) neblahé procesy spojené s ekonomickou transformací v jeho zemi, jakož i temné resentimenty probouzející se v maďarské společnosti, jej postupně přivedly ke konverzi. Stává se marxistou, kategorickým kritikem kapitalismu - v nemenší míře však i bývalého východního bloku (ten byl podle jeho názoru blokem státně-kapitalistickým). V roce 2008 je jedním ze zakladatelů tzv. Sociální charty. Politicky se nyní (na evropské úrovni) hlásí k ekologickým stranám - sám předseda maďarské politické strany Zelená levice.
Díla: Teorie šancí. Eseje, kritiky (1975); Oči a ruce (samizdat, 1983); Idola Tribus. Evropské dialogy (francouz. 1989; maďar. v rozšíř. verzi 1999); Situace. Satirický pamflet (2002).