Petr Uhl (*8. 10. 1941) český novinář, dlouholetý vězeň svědomí a bývalý člen IV. internacionály. Od 60. let byl jedním z nejvýznamnějších představitelů radikální levice v Československu. V roce 1968 působil jako jeden z hlavních organizátorů Názorového sdružení levice. V prosinci 1968 Petr Uhl spoluzakládá Hnutí revoluční mládeže. Za činnost v tomto Hnutí je v prosinci 1969 zatčen a následně odsouzen ke čtyřem letům vězení. Jednalo se o jeden z prvních a největších politických procesů po roce 1968, v průběhu roku 1969 se činnosti tohoto hnutí účastnilo asi sto mladých lidí, převážně studentů. V roce 1977 byl Uhl jedním ze zakladatelů Charty 77, v roce 1978 spoluzakládá Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Vydává rovněž samizdatový časopis Informace o Chartě 77. Za svou činnost byl Petr Uhl v roce 1979 znovu odsouzen, tentokrát k pěti letům vězení a opět celý trest vykonal. V aktivitách směřující k dodržování lidských práv byl ovšem aktivní i po svém propuštění v roce 1984. Zakládá Východoevropskou informační agenturu, byl u zrodu Československého helsinského výboru, Československo-polské solidarity, redakčně působil v české variantě časopisu Inprekor, který vydával Sjednocený sekretariát IV. internacionály a jehož česká mutace začala vycházet od roku 1986. Po převratu 1989 působil v letech 1990-1992 jako poslanec Federálního shromáždění a jako generální ředitel ČTK. Byl rovněž členem radikálně levicové organizace Levá alternativa. Od roku 1991 působil v Komisi OSN pro lidská práva, v září 1998 byl jmenován vládou České republiky zmocněncem pro lidská práva. Aktivně vystupoval například proti umístění amerického vojenského radaru a zřízení vojenské základny na českém území, proti neoliberální politice vlád Mirka Topolánka a Petra Nečase, diskriminaci menšin apod. V současné době působí jako novinář. Píše komentáře pro deník Právo, Deník referendum a jiné.

Dílo: Program společenské samosprávy (1982), Právo a nespravedlnost očima Petra Uhla (Praha, C.H.Beck 1998); Dělal jsem, co jsem považoval za správné (Praha, Torst 2014).