Článek

Michael Hauser  Historický materialismus

O autorovi

Michael Hauser (1972), český filozof, vysokoškolský pedagog a překladatel. —- Po maturitě na gymnáziu byl krátce v noviciátu jezuitského řádu, vystudoval filosofii na FF UK - doktorát získal za dizertaci (posléze publikovanou) o T. W. Adornovi (2004). Působí ve Filosofickém ústavu Akademie věd v oddělení filosofie 20. století a přednáší na pedagogické a filozofické fakultě UK. Kromě Filosofického časopisu publikuje v Salonu (literární příloze Práva), A2 a Literárních novinách. Roku 2002 založil občanské sdružení Socialistický kruh. V roce 2006 byl jedním z iniciátorů výzvy Jsme občané!, upozorňují na defekty demokracie v ČR. V březnu 2014 byl Poslaneckou sněmovnou PČR (na návrh Filozofického ústavu) zvolen do Rady České televize. —- Hauserův zájem je rozdělen mezi historii levicového myšlení (jeho vývojové divergence i dialogy mezi jednotlivými větvemi) a fenomény související se současnou civilizační krizí, resp. otázky těmito fenomény otevírané (Hauser opakovaně přispěl k filozofické kritice postmoderny). Svými ideovými a metodologickými východisky navazuje na kritickou teorii frankfurtské školy (napsal monografii o Adornovi, přeložil jeho a Horkheimerovu Dialektiku osvícenství), post-marxismus (J. Lacan a žáci L. Althussera) a neo-marxismus (s M. Váňou přeložil knihu Slavoje Žižeka Nepolapitelný subjekt).
Díla: Adorno: moderna a negativita (2005); Prolegomena k filosofii současnosti (2007); Cesty z postmodernismu. Filosofická reflexe doby přechodu (2012).

Anotace

Michael Hauser v krátkém textu vysvětluje vztah mezi “základnou” a “nadstavbou” u Marxe a stručně shrnuje vývoj historického materialismu ve dvacátém století.

V českých překladech Marxe se německé výrazy „Basis“ a „Überbau“ (angl. „foundation“ a „superstructure“) zpravidla překládají termíny „základna“ a „nadstavba“. Jak zdůrazňuje R. Williams, tato slova byla původně metaforami. Při přechodu od Marxe k marxismu se tyto metafory změnily v abstraktní pojmy, vyjadřující dvě od sebe oddělené části společenského života. Historický materialismus se pak u mnoha marxistů změnil v nauku o ekonomickém determinismu. „Nadstavba“ byla pojímána jako něco druhotného, jako odraz charakteru „základny“. Marx chápal poměr mezi sférou produkce a sférou práva, náboženství, umění, myšlení a ideologie mnohem složitěji. Otázka, jaký je vztah mezi oběma sférami, představuje jeden z hlavních problémů marxismu. Marxovo dialektické a nereduktivní pojetí tohoto poměru se pokusili ve dvacátých a třicátých letech dále rozvíjet G. Lukács, K. Korsch, W. Benjamin a představitelé Frankfurtské školy ( M. Horkheimer, Th.W. Adorno, H. Marcuse). Tito autoři považovali politické, kulturní a ideologické formy za zprostředkované nebo též za různé výrazy produkční formy. V dnešní diskusi lze rozlišit dva základní přístupy: první, formulovaný L. Althusserem, pojímá společnost jako vnitřně členitou „strukturu s dominantou“. Vzniká sice mnoho relativně autonomních sfér společenského života, ale ty závisí na vnitřně strukturovaném celku s dominantou (ekonomikou) tím způsobem, že tento strukturovaný celek představuje jejich existenční podmínku. Altuhusser pro tento druh závislosti zavedl termín „naddeterminace“ nebo též „strukturální příčina.“ Toto pojetí dnes rozvíjí např. E. Balibar, J. Rancier nebo N. Poulantzas (†). Druhý přístup k této otázce naopak pojímá společnost jako proces, v němž sice existují fixní společenské vztahy, formy a instituce, ale na ty je třeba pohlížet prizmatem historicky konkrétního společenského života. V toku společenského života se formují sociální zkušenosti, které dávají smysl abstraktním společenským kategoriím, jako jsou např. třídy nebo produkční vztahy. Tento přístup razil britský marxista a teoretik kultury R. Williams. Mezi marxisty byl jedním z nejradikálnějších odpůrců teorie odrazu a ekonomické determinace. Místo těchto pojmů vytvořil koncept „struktur cítění“. Podobnou kritiku teorie základny a nadstavby nalezneme též např. u britského marxistického historika E.P. Thompsona. Tento přístup dnes rozvíjí mj. M. Wood, R. Brenner, T. Eagleton.