Článek

Rudolf Převrátil  Immanuel Wallerstein: Úpadek americké moci

O autorovi

Rudolf Převrátil (1936), český levicový politický analytik, novinář a překladatel. Přeložil texty I. Wallersteina, J. P. Árnassona, D. Harveyho či G. Dumenila a G. Lévyho. Působí také jako novinář v Britských listech.
Díla (překlady): I. Wallerstein, Úpadek americké moci. USA v chaotickém světě (2005); týž, Utopistika. Historické rozhodování ve 21. století (2006), Gérard Duménil, Dominigue Lévy, Marxistická ekonomie kapitalismu (2011); D. Harvey, Záhada kapitálu (2012)

Anotace

Recenze Rudolfa Převrátila na knihu Immanuela Wallersteina Úpadek americké moci. USA v chaotickém světě, která analyzuje vývoj kapitalistické společnosti až do patnáctého století. Kniha vyšla v nakladatelství SLON roku 2005.

Wallersteinova kniha “Úpadek americké moci. USA v chaotickém světě” má předpoklady k tomu, aby zaujala českou odbornou veřejnost a také laiky s hlubším zájmem o politické dění a jeho souvislosti. Její síla je v tom, že nabízí sociologicky a historicky promyšlený, a přitom faktograficky rozsáhle doložený pohled na současný celosvětový vývoj a jeho pozadí. Je to pohled jednoho z nejtvořivějších a nejuznávanějších sociálních vědců dneška na rozjitřené začátky 21. století, opřený o koncepci analýzy světových systémů, kterou Wallerstein vytvořil v 60. a 70. letech. Jeho kniha je důstojným protějškem a oponentem známých prací Fukuyamových a Huntingtonových. Pro českou odbornou i laickou veřejnost může znamenat otevření nových obzorů.

I když kniha věnuje značnou pozornost nejnovějším událostem, nejedná se o pouhou politickou aktualitu. Wallerstein totiž svůj pohled opírá o analýzu vývoje soudobé kapitalistické společnosti, která sahá až do jejích začátků v patnáctém století (známá je např. jeho trilogie The Modern World-System, která mu přinesla světový věhlas). Pokud jde o Spojené státy, Wallerstein hledá kořeny jejich dnešní situace v 70. letech 19. století, kdy Spojené státy (v soutěži s Německem) začaly přebírat roli vůdčí světové hospodářské mocnosti po Británii, která přestávala stačit s dechem v důsledku ekonomické krize a přílišné expanze. Předností Wallersteinova přístupu je, že o svou rozsáhlou a novátorskou teoretickou koncepci dokáže opřít analýzu konkrétních soudobých dějů a trendů - a že má odvahu vyslovovat se o jejich budoucím pravděpodobném průběhu. Wallerstein patřil od samého začátku k ostrým kritikům války proti Iráku jako naprosto nepřiměřené reakce na teroristický útok 11. září 2001. Jeho názory, považované před dvěma roky v tzv. směrodatných kruzích přinejmenším za výstřední, se dnes do značné míry potvrzují jako oprávněné, ba skoro prorocké. Těmto otázkám jsou mj. věnovány dva závěrečné dodatky na konci knihy.

Okolnost, že většina knihy byla napsána před 11. zářím 2001, není její nevýhodou, ale naopak spíše výhodou. Wallerstein odmítá populární tvrzení, že “toho dne se změnil svět”. Ve skutečnosti svět tehdy jen zřetelněji ukázal svoji skutečnou podobu. 11. září bylo projevem hlubšího trendu poklesu moci USA, který začal v 70. letech 20. století. Způsob, jakým Wallerstein plasticky popisuje a analyzuje trajektorii moderních dějin USA - od jejich vzestupu po r. 1870 přes úspěchy v I. a II. světové válce až po vrchol síly a vlivu v padesátých a šedesátých letech 20. století - v kontextu celosvětových dějin je přesvědčivý a místy strhující.

Historiky, sociology i politology zaujme způsob, jakým Wallerstein uplatňuje Braudelovu koncepci mnohovrstevnatosti historického dění a času, který je superpozicí různých cyklických rytmů a výkyvů, namnoze zajišťujících stabilitu společenského systému, a dlouhodobé trajektorie jdoucí od zrodu systému přes staletí jeho “normálního fungování” až k období závěrečné krize a rozpadu. Zaujmou je také komplexní analýzy společnosti v ekonomické, sociální, politické a kulturní rovině. Rozsáhlá střední část knihy je věnována rozboru běžně používaných termínů, skutečností a problémů jako je globalizace, rasismus, islám, demokracie, dnešní úloha intelektuálů. Wallerstein je zde často velmi nekonvenční, vždy ale myšlenkově velmi tvořivý. V naší často provinciálně zapšklé politické atmosféře a obecněji i politické kultuře mohou jeho stanoviska působit závan svěžího vzduchu.

Závěrečná část přináší opět neotřelý pohled vědce - vizionáře a současně angažovaného člověka na problémy současné politiky. Čtenáře zvyklé na dnes běžné přístupy zaujmou analýzy, v nichž Wallerstein nachází společného jmenovatele tří složek “klasické levice” - dvou typů sociálních hnutí a národního nebo nacionalistického hnutí - i příčiny jejich společného historického neúspěchu. Ať bude čtenář souhlasit nebo ne, asi ho zaujme ho způsob, jakým Wallerstein vykresluje současnou krizovou situaci, kdy podle něj současný světový (kapitalistický) systém naráží na své funkční hranice (“asymptoty”), upadá do krize a bude nahražen něčím jiným. Pozoruhodný je Wallersteinův závěr, že situace není determinována, že budoucí poměry mohou být podstatně lepší i podstatně horší, než dosavadní. To závisí na aktivitě a chápavosti hlavních hráčů - nejaktivnějších sociálních skupin.

Mimochodem: tato Wallersteinova kniha a celé jeho dílo je dokladem, jak irelevantní mohou být spory o to, zda je politologie “opravdová věda” nebo ne. Podstatné je, že politika může být předmětem (a také produktem) hlubokého a tvořivého myšlení, ať se mu dostane či nedostane té či oné nálepky. Každý si podle svého vkusu může vybírat jména z dlouhé řady: třebas Rousseau, Marx, Mannheim… - a do této společnosti patří také Wallerstein se svým vědeckým poznáním i se svou touhou po světě aspoň o něco demokratičtějším a rovnějším. Čtenáři přitom nediktuje. Vybízí ho, aby přemýšlel - a pak také volil. V závěru své předmluvy k anglickému vydání knihy Wallerstein píše: “V této knize se nadále přidržuji svého názoru, že se všichni potýkáme s trojjediným úkolem: intelektuálním úkolem kriticky a střízlivě analyzovat skutečnost; morálním úkolem rozhodnout se, kterým hodnotám dnes máme dávat přednost; a politickým úkolem rozhodnout se, jak můžeme bezprostředně přispět k tomu, aby se zvýšila pravděpodobnost, že svět přejde ze současné chaotické strukturální krize našeho kapitalistického světového systému do jiného světového systému, který bude zřetelně lepší, než dosavadní, a ne zřetelně horší.”

Také u nás mnozí cítí výzvy, tlak a tíseň nynější doby velkých změn, zejména na levici, která se začíná stavět na nohy po kolapsu 90. let. Jim všem může Wallerstein říci k dnešní době mnoho podstatného.