Slova „válka“ a „mír“zaznívala v českých zemích během 20. století v různých kontextech. Toto období bylo dokonce nazváno stoletím válek. Zatímco léta 1815—1914 se zdála být oázou klidu (Evropané ovšem rádi zapomínali na koloniální války jimi vedené), století dvacáté válkou v Evropě začalo a válkou v Evropě také skončilo. Ani první léta 21. století nelze nazvat mírumilovným obdobím. Jaké jsou příčiny válek v moderním světě? Žijeme v době nadcházejícího celosvětového míru nebo v období střetu civilizací? Jakým způsobem bývají války v moderním světě legitimizovány? Jaké perspektivy má dnešní protiválečné hnutí? Na tyto otázky se ve svých příspěvcích snaží odpovědět sociolog Stanislav Holubec, filosof Miloslav Bednář, politik a publicista Jan Kavan, politolog Zdeněk Zbořil, filosof a religionista Zdeněk Vyšohlíd a odbornice na mezinárodní vztahy Jana Ridvanová.

K českému čtenáři se také v této publikaci také dostává poprvé po téměř sto letech protiválečná řeč Lva Nikolajeviče Tolstého na kongresu míru ve Stockholmu, která mohla být v roce 1910 otištěna v časopise Naše doba jen proto, že ji přednesl T. G. Masaryk na zasedání Říšské rady jako poslaneckou interpelaci.