Kniha

Erich Fromm  Ať zvítězí člověk

Stáhnout knihu

O autorovi

Erich Seligmann Fromm (1900-1980), německý psycholog, filosof a sociolog židovského původu. Čelný představitel marxismem ovlivněného neo-freudismu, resp. neo-psychoanalýzy. Pocházel z religiózní židovské rodiny a původně se chtěl stát rabínem. Po studiích práv ve Frankfurtu a sociologie v Heidelbergu (pod vedením bratra Maxe Webera Albertem, filozofa K. Jasperse a H. Rickerta) se začal vzdělávat v psychoanalýze (pod vlivem své první manželky, analytičky Friedy Reichmann). Vlastní praxi zahajuje 1927. V letech 1929–1932 byl spolupracovníkem frankfurtského Ústavu pro sociální bádání a zároveň berlínského Kruhu marxistické psychoanalýzy okolo Freudova žáka Wilhelma Reicha. Po roce 1933 emigroval do USA a působil na univerzitách v Michiganu a v New Yorku. Zde přerušil spolupráci s exilovou Frankfurtskou školou, přestože je nadále mnohé pohledy spojovaly. Vyučoval v Asociaci pro rozvoj psychoanalýzy Karen Horneyové, nicméně i tu v roce 1943 z osobních i odborných důvodů opustil. Roku 1949 přesídlil do Ciudad de México, kde učil na Universidad Nacional Autónoma de México. Devět let po své emeritaci (1965) přesídlil do švýcarského Muralta (Ticino). —- Jako jiní představitelé neo-freudismu i Fromm se vymezuje vůči Freudovi přisouzenému biologismu, ovlivněn marxismem a existencialismem. V intencích své syntetické koncepce osobnosti se věnuje hlavně mechanismům vzájemného působení psychických a společenských činitelů v procesu formování osobnosti. Spojitost mezi psychikou jedince a sociální strukturou vyjádřil koncepcí sociálního charakteru: ten je u každého jedince vymezitelný způsoby, jimiž se vztahuje k okolnímu světu - po liniích asimilace (získávání a osvojování věcí) a socializace (vytváření vztahů k lidem a k sobě samému). Podle konkrétní povahy asimilačních výkonů rozlišuje Fromm charaktery produktivní a neproduktivní; neproduktivní se vyznačují některou z patologicky jednostranných orientací: receptivní (konzumní, při níž zájmy a přání jsou určovány zvnějšku), vykořisťovatelskou (egoistickou, inklinující k instrumentalizaci ostatních jedinců), tržní (preference ekonomicky využitelných dispozic - jejich rozvoj na úkor ostatních dispozic). V textech věnovaných otázce původu zla v antroposféře přichází s tezí, že základem morálně temných inklinací jsou patologicky vyhrocené formy nekrofilie, narcismu nebo incestu. —- Fromm podporoval americké mírové a studentské hnutí, zastávaje svou vizi humanistického, demokratického socialismu (opakovaně se vymeziv vůči režimům východního bloku).
Díla: Útěk od svobody (1941; česky: Strach ze svobody); Člověk pro sebe (1947; česky: Člověk a psychoanalýza); Obraz člověka u Marxe (1961); Socialistický humanismus (1965); Anatomie lidské destruktivity (1973).

Anotace

Text Ericha Fromma o krizi humanismu v kapitalistickém ekonomickém systému. Vyšlo v Antologii textů současné západní filosofie I., (ed.) Milena Tlustá, Praha, Státní pedagogické nakladatelství, 1965.