Třetí vlna feminismu přišla s pojmem „genderu“ a přesvědčovala nás, že kategorie „ženy“ je zastaralá. Lze o ní v současné době říci, že se nachází v krizi, či ve zlomovém bodě, po němž by se mělo objevit něco nového? Je návrat druhé vlny feminismu, ohlašovaný u některých vlivných teoretiček mladé generace, jako např. u Niny Power, příznakem této krize? Jsou nové formy feminismu, založené na novém realismu a materialismu, také příznakem této krize? Na tyto otázky nemám definitivní odpověď, ale jsem přesvědčena, že tato krize se skutečně odehrává.

Konstruktivismus se proměnil v kulturalismus a status politična byl označen jako sekundární v tom nejstriktnějším slova smyslu. Oba tyto pojmy jsou v současnosti nerozlišitelné, zatímco identitární politika začíná zaujímat pozici feministického internacionalismu. Partikularismus paralyzoval samotnou možnost univerzalismu, který je nevyhnutelný pro mobilizaci mezinárodních akcí. Intersekcionalita nás přivedla k aporii, která paradoxně ústí do pouhého konstatování nepřekonatelných odlišností, spíše než k možnému protínání různých společenství a ke vzájemnému sjednocování.

Je možné uvažovat nad novým a produktivním universalismem, který nebude kulturně či jinak imperialistický, ale spíše bude ze své podstaty otevřený a inkluzivní? Ani na tuto otázku nemám definitivní odpověď, ale jsem si jistá, že bychom měli připustit tuto možnost – teoreticky i politicky – a pokoušet se myslet v této linii, o což se také snažím ve svých textech. Domnívám se, že je možné vytvořit materialistický a universalistický diskurs feminismu, který se bude vyhýbat návratu k identitární politice, ale zároveň stále bude inkluzivní ve vztahu ke všem ženám: cis- ženám, trans-ženám, napříč západními a východními kulturami. Pokud lze kategorii ženskosti pojmout jako komoditu v patriarchální falické směně (žen), jak tvrdí Luce Irigaray, pak všechny ženy (subjekty ženskosti) sdílí strukturálně stejnou pozici. To je universální podmínka, která platí napříč všemi kulturami, bez ohledu na biologické pohlaví při narození. Politika založená na identitě tak v tomto pojetí není nutná, ale byla by dokonce přímo kontraproduktivní. Netvrdím, že je identitární politika zastaralá sama o sobě, ale domnívám se, že se může objevit jiná forma kritiky a teoretického založení pro politické jednání, která bude produktivní, a dokáže vytvořit své vlastní pojmy a cíle.

Jak již bylo řečeno, tyto cíle se týkají internacionalizace feministického boje pouze za takových podmínek, kdy je vůbec možné diskutovat o určité formě universalismu. To ale neznamená, že bychom mohli připouštět jakýkoli druh kulturní hegemonie. Diskuze musí být ve svém materialistickém zaměření mnohem více formálnější a kategoricky rigoróznější, přičemž pojem „kultura“ vůbec nemusí být potlačován nebo dáván do uvozovek. Nejen ženskost, ale také ekonomická subjektivní pozice žen ve společnosti by měla být nahlížena pomocí materialistických a realistických pojmů – právě ty umožní vytvářet univerzálně aplikovatelná řešení, neboť subjektivní pozice žen má na globální úrovni ekonomicky nižší postavení. Ženy jsou vystaveny silnějšímu ekonomickému vykořisťování ve všech společnostech. To zahrnuje jak cis- i trans-ženy, západní i východní kultury, ženy z vyšších i nižších tříd.

Různé roviny analýzy mohou mít svůj přínos – jak ty, které pracují s partikulárními termíny, tak i ty, které vyžadují určitý universalismus. Tváří v tvář nutnosti mezinárodní mobilizace žen se domnívám, že je třeba rozvinout nové formy universalismu, realismu a materialismu, které se nebudou snažit překrývat stávající partikulární analýzy, ale mohou ve vztahu s nimi fungovat paralelně. Věřím, že feministický boj vyžaduje internacionalismus, stejně jako jej vyžaduje třídní boj. Domnívám se, že spíše než se zabývat nikdy nekončící diferenciací, je třeba vytvářet nové univerzální kategorie a sjednocující body – přesně to feminismus třetí vlny nedokáže.

Společně s devíti dalšími autorkami a autory jsem se pokusila na toto téma vznést různé odpovědi, v knize s názvem „After the ‘Speculative Turn’: Realism, Philosophy, and Feminism“ (2016).